Může se stát, a budeme rádi, kdyby se stalo, že se do sportovních aktivit spolu s dětmi pustí i rodiče. Bude dobré si v tomto okamžiku připomenout několik základních vstupních podnětů.
Dospělí by měli cvičit, aby předešli problémům svého pohybového aparátu. I když dělají nějaký sport. Často zapomínáme na protažení, rozcvičení, správné dýchání,…
U dětí je to trochu jinak, protože nejsou „malí dospělí“. Děti potřebují od začátku harmonizovat pohybový systém se „správným“ držením těla a svalovou rovnováhou. To jim současně napomůže optimalizovat činnost jednotlivých vnitřních orgánů a následně podpořit celkový zdravý vývoj mladého organismu.
Z hlediska samotných sportovních aktivit je rozhodující pohybová všestrannost představovaná základními atletickými a gymnastickými dovednostmi. Z pohledu překonávání nástrah přírodního prostředí pak doplněno plaváním a lyžováním. Ty už ale představují speciální dovednosti, které je třeba se cíleně naučit a postupně zdokonalovat.
Proto se blíže zastavíme u základních gymnastických a atletických cvičení. Ta se zpočátku vzájemně prolínají a pomáhají rozvíjet v mladším dětském věku především obratnost a rychlost, postupně i sílu a vytrvalost. Provádění těchto aktivit je východiskem pro přípravu na první, kondiční, část tří testů Pohybových Předpokladů („2P“).
Příprava na každou z osmi skupin druhé části testů je už otázkou opakovaného provádění dané skupiny dvou testů nebo cvičení podobného charakteru s použitím obdobného sportovního náčiní.
Přímo se připravovat na „tajný“ test by nemělo smysl, protože bude zvolen náhodně z několika možností. Ale samozřejmě, čím více pohybových zkušeností a dovedností dítě má, tím bude pravděpodobně úspěšnější i v „tajném“ testu.
Pohybové a sportovní dovednosti se však nezískají z počítačových her a vysedáváním u televize. Ty je možné získat pouze pravidelným a dlouhodobým tělesným cvičením.
K hlubšímu seznámení a získání dalších teoretických poznatků využijte zdroje obsažené v bodě Další informace.
Jednotlivé testy v systému jsou voleny tak, aby zahrnovaly a posuzovaly základní motorické schopnosti a pohybové dovednosti.
Naměřené výsledky jsou následně převedeny do vzájemně srovnatelných bodových hodnot, které je možné porovnávat samostatně, jako souhrn dosažených bodů v obou částech testování a nebo jako celkový bodový součet.
Testování Pohybových Předpokladů je rozděleno do tří hlavních částí a má celkem pět testových položek, respektive v soutěžní verzi šest („tajný“ test).
V první části jsou tři testy posuzující kondiční motorické schopnosti a tvoří základ systému. Druhá část má koordinačně - dovednostní charakter a je rozčleněna do osmi skupin:
2.1 manipulace s míčem rukou,
2.2 manipulace s míčem nohou,
2.3 dynamická rovnováha,
2.4 manipulace s hokejkou,
2.5 manipulace s raketou,
2.6 rychlost reakce
2.7 schopnost zacílení
2.8 rytmické předpoklady
Druhou část tvoří ve všech skupinách dva testy. Každé dítě si vybere z této části jen jednu skupinu (dva testy), která mu nejvíce vyhovuje, kde dosáhne nejlepších výsledků.
Výhodou takového rozčlenění, spolu se způsobem bodování, je možnost vzájemného porovnání dosažených výkonů každé z osmi skupin druhé části testů. Tímto způsobem je možné porovnat zdánlivě neporovnatelnou nesrovnatelnou úroveň koordinace a různých dovedností dítěte.
Třetí část je tvořena jedním testem, je mimořádná a je určena pouze pro soutěžní verzi testování. Jedná se o tzv. „tajný test“, tedy takový, se kterým nebudou účastníci předem seznámeni. Bude sloužit jako zpestřující prvek v systému, ale též jako indikátor schopnosti dítěte reagovat na změny a neočekávané situace.
Záměrem každého testování je co nejspolehlivěji a nejobjektivněji zjistit úroveň testované schopnosti nebo dovednosti. Jakékoliv zkreslení není dobré jak pro testovaného, tak pro ty, kteří výsledky zpracovávají a hodnotí. Proto je nutné pečlivě dodržet popis testu (návody k osobnímu sestavení; výběr skupiny druhé části testů; provádění a měření jednotlivých testů).
Úspěch v jednotlivých testech může být ovlivněn různými faktory. Velmi důležitá je motivace. Nejvíce se dá využít pochvala za snahu a vytvoření přesvědčení, že dlouhodobé úsilí určitě přinese svoje ovoce. Významné je také povzbuzení, případně rada a pomoc, když se nedaří podle představ. Základním impulsem k další činnosti je samozřejmě zlepšení a s tím znovu spojená pochvala.
Kvalita výkonu může být snížena okamžitým stavem organismu. Ne každý den se cítíme ideálně. Důvodem může být provádění namáhavé fyzické aktivity po prodělaném onemocnění či zranění (rekonvalescence), příznaky nachlazení či banální důvod jako je intenzivní činnost v krátké době po jídle. Tedy, určitě nedělejte testy dříve než po uplynutí jedné hodiny po hlavním jídle.
Významnou měrou ovlivňuje výsledek testování zvolené pořadí testů. Proto vám doporučujeme se držet tohoto pořadí:
1.1 Skok daleký z místa odrazem snožmo
1.2 Hod jednoruč míčem pro házenou ze sedu
2. Dovednostní test 1 (např. 2.3.1 Balancování na balanční točně)
2. Dovednostní test 2 (např. 2.3.2 Obraty na lavičce )
(3. Tajný test)
1.3 Celostní motorický test (Jacíkův test)
Příčin a důvodů horších výsledků může být řada a často jsou individuální. Někoho úspěch v jedné činnosti povzbudí do další, jiného neúspěch zdravě naštve pro zlepšení v jiném úkolu.
Pro všechny je však zásadně omezujícím činitelem nadváha – pro zvedání se z podložky, pro rozeběhnutí, … Prostě, přebytek podkožního tuku překáží všude.
